Stručná historie obce Vestec a jeho částí

 

  Obec Vestec leží několik málo kilometrů od České Skalice na cestě do podhůří Krkonoš. Stejně jako ostatní okolní sídla je se svými částmi Nouzínem, Hostinkou, Větrníkem a Heřmanickým Dvorem - potomkem raného středověkého osídlování. Z historických pramenů nelze přesně určit, kdy a kým byla tato sídla založena, ale několik údajů přece jen máme, abychom si dávnou minulost poněkud přiblížili.

  Nejmocnějším rodem, který kolonizoval zdejší kraj ve 12. - 13. stol., byl rod Zlatého třmene.  Páni tohoto rodu vystavěli několik hradů, pod které tehdy zdejší půda náležela – Vízmburk, Rýzmburk a Červená Hora. Kromě těchto hradů se v okolí objevovaly menší tvrze jako Turyň v Litoboři, tvrz v Újezdci, Hostince, Miskolezích, Ratibořicích, Skalici atp. K těmto hradům a tvrzím se pak tvořila sídla s polohou a vlastně i významem dodnes platnými. Rod Třmene se velmi větvil, paradoxně to pro něj ale znamenalo rozdrobení panství a jednotlivé osady měnily velmi často majitele. Je potřeba si ale uvědomit, že než v 17. století přešlo celé okolí pod náchodské panství, uběhlo přes 300 let. Další mocný rod, který měl v držení naši obec, byli Strakové z Nedabylic, po kterých ji získává rod Piccolomini náchodského panství.

Stejně jako jiné prosté vísky nemáme žádných významných historických památek, přesto můžeme uvést například naši zvoničku, která je památkově chráněna státem, nebo historickou budovu školy. Vystavění školy proběhlo již v roce 1814, ve které byla „jednotřídka“. Mimochodem již před tímto datem se vyučovalo v č. p. 13. Nová školní budova, jak ji známe dnes, pak byla postavena v roce 1876. Od 60. let minulého století se již ve Vestci nevyučuje. 

Naše obec je tvořena samotným Vestcem, jeho částí Nouzínem a vískami Větrník a Hostinka. Pak sem patří ještě Heřmanický dvůr, který dnes tvoří pouze hospodářsko-technické budovy.

 

Vestec

  • Původní název „Vesce“ má význam jména v obyčejném pojmenování vísky, není třeba hledat žádných asociací. Traduje se, že v místech č. p. 1 stála kdysi dřevěná tvrz a k ní byla pak dostavěna stavení, jak šla doba, čímž vznikla malá víska a od toho - Vesce. Od počátku 20. století již jazyk český upravil na Vestec.  A jelikož se tehdy počalo stavět po dvou stranách tvrze (východ/západ), vznikla i menší, ale více se nerozvíjející osada Nouzín.
  • První písemná zmínka se někdy uvádí k roku 1415. Je stanovena podle významného regionálního historika Václava Šráma, který píše v díle Okres českoskalický, že se v tomto roce připomíná Hynek z Dubé na Heřmanicích a Vestci, ovšem bez odkazu na jakékoliv historické originální záznamy. V Lexikonu obcí ČSÚ můžeme ale přečíst rok 1544, a to je první zmínka, která nás již odkazuje na Desky zemské. Tento rok je již zmiňován ve více pramenech, proto je považován mezi historiky za správný.
  • Kolem roku 1540 se pak Vestec objevuje v záznamech Desk zemských jako součást poplužního dvora na Zblově. V roce 1577 je ve stejných záznamech již zmiňován jako majitel Jan Jiří Straka z Nedabylic. Významným pánem zdejším byl ze Straků Jan, který se zúčastnil v roce 1540 svato-Kateřinského sněmu, kde se měl dohodnout postup proti loupeživému rodu Koldů ze Žampachu. Slavným majitelem byl ze Straků také Jindřich – regent majetku Trčků. Ovšem po zavraždění Albrechta z Valdštejna stihl stejný osud i Trčku z Lípy a Strakům byl majetek zkonfiskován (Jindřichu Strakovi z Nedabylic) a postoupen za válečné služby v roce 1637 císařskému plukovníku Štěpánovi Verfenu (de Weruene) de S. Mauritia, od něhož tentýž rok kupuje mimo jiné osady i Vestec Octavio Piccolomini, čímž se dostáváme do područí náchodského panství prakticky až do vzniku České republiky.

 

Větrník

  • U této osady lze původ názvu dovodit buď podle toho, že se nachází na vyvýšenině, kde velmi často fouká, nebo, jak se píše v pamětní knize, stál kdysi na místě dnešního č. p. 14 větrný mlýn. Ani jedno však nelze nijak doložit. 
  • První písemná zmínka se datuje k roku 1545. To v sedmém svazku Desk zemských je v trhové knize citován Větrník spolu s Náchodským zámkem, Kramolnou a Trubějovem.
  • Od první poloviny 17. stol. byla tato víska zproštěna roboty, ale byla podřízena přímo českoskalickému faráři, a to jak na polní práce, tak i pro práce v domě... O století později přechází do majetku náchodských pánů.

 

Hostinka

  • Tato osada existovala již dávno před ostatními. Spolu s nedalekým Újezdcem i Litoboří se honosila tvrzí, ke které se pak vystavěly chalupy s obyvatelstvem, které pro tvrziště sloužilo a pracovalo. Původ názvu se také uvádí v několika verzích. Jednou z nich je pojmenování po významném majiteli v polovině 16. století – Petru z Hostyně. I to napovídá, že se Hostinka původně jmenovala Hostyně / Hostyň. Název Hostinka se začíná objevovat až v 18. stol. Jiná verze původu názvu hovoří o tom, že zde byl kdysi dávno ovčín a ovčákovi se narodil synek. Ovčák prosil milostivou paní z Ratibořic, aby mu přišla za kmotru. Paní skutečně přišla a i po křtu na malé hostině pobyla a od toho Hostinka…
  • První písemná zmínka o Hostince je z 29. 12. 1340, kde se ve spisech Regesty české a moravské objevuje testament (závěť) Arnošta ze Staré, který odkazuje majetek své ženě Adličce. Mimochodem Arnošt ze Staré byl otcem známého arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Jedna ze tří historických verzí dokonce říká, že se v Hostince Arnošt z Pardubic i narodil, ale to nelze prozatím věrohodně doložit.
  • Stejně jako u Vestce, objevuje se v roce 1540 zmínka ve starých letopisech o příslušenství k poplužnímu dvoru ve Zblově, 1544 k studnické tvrzi. Pak stíhá Hostinku stejný osud jako Vestec v souvislosti s konfiskací majetku Nedabylických a přechod k područí Náchodskému.

 

Heřmanický Dvůr

  • Tato osada není osadou v pravém slova smyslu. Jedná se pouze o statek v polích, ve středověku poplužní dvůr s několika chalupami spadající pod Rýzmburk, později Ratibořice. Přesto se dávno uvádí jako Heřmaničky. O původu názvu mám stejný názor, jako profesor J. V. Šimáka, který uvádí jako zakladatele výše zmíněného rodu Třmene tyto bratry: Bohuš Bradatý, Ratibor, Ljutobor, Heřman a Unka. A není náhodou, že se těsně u sebe objevují osady Boušín, Ratibořice, Litoboř, Heřmaničky…
  • První písemnou zmínku z roku 1542 (uvedenou v deskách zemských) lze spojit s nabytím majetku Jana z Pernštejna a na Helfštejně. Pochází z doby, kdy tento moravský šlechtic přikoupil Kladsko (1534) a stal se tak jedním z nejbohatších pánů v českých zemích.

  • Pod Náchodské panství přechází Heřmanický dvůr spolu se Světlou i Vestcem odkoupením Octaviem Piccolominim v roce 1637.

 

 

Podle dostupných pramenů zpracoval Petr Bibrle

 

Prameny:

Regesta Boh. et Mor. – J. Emler

Okr. Českoskalický – V. Šrám

Histor. vývoj Čech SV – J. V. Šimák

Památky hradu… - J. M. Ludvík

Místopisný slovník… - A. Sedláček

Hrady, zámky, … – A. Sedláček

Hrady, zámky a tvrze … – T. Šimek

České dějiny … – J. V. Šimák

Kronika spoj. obcí Lhota p. H…  – J. Kouba