O obci

Stručná historie obce Vestec a jeho částí

Obec Vestec leží několik málo kilometrů od České Skalice na cestě do podhůří Krkonoš. Stejně jako ostatní okolní sídla je se svými částmi Nouzínem, Hostinkou, Větrníkem a Heřmanickým Dvorem - potomkem raného středověkého osídlování. Z historických pramenů nelze přesně určit, kdy a kým byla tato sídla založena, ale několik údajů přece jen máme, abychom si dávnou minulost poněkud přiblížili.

Nejmocnějším rodem, který kolonizoval zdejší kraj ve 12. - 13. stol., byl rod Zlatého třmene. Páni tohoto rodu vystavěli několik hradů, pod které tehdy zdejší půda náležela – Vízmburk, Rýzmburk a Červená Hora. Kromě těchto hradů se v okolí objevovaly menší tvrze jako Turyň v Litoboři, tvrz v Újezdci, Hostince, Miskolezích, Ratibořicích, Skalici atp. K těmto hradům a tvrzím se pak tvořila sídla s polohou a vlastně i významem dodnes platnými. Rod Třmene se velmi větvil, paradoxně to pro něj ale znamenalo rozdrobení panství a jednotlivé osady měnily velmi často majitele. Je potřeba si ale uvědomit, že než v 17. století přešlo celé okolí pod náchodské panství, uběhlo přes 300 let. Další mocný rod, který měl v držení naši obec, byli Strakové z Nedabylic, po kterých ji získává rod Piccolomini náchodského panství.

Stejně jako jiné prosté vísky nemáme žádných významných historických památek, přesto můžeme uvést například naši zvoničku, která je památkově chráněna státem, nebo historickou budovu školy. Vystavění školy proběhlo již v roce 1814, ve které byla „jednotřídka“. Mimochodem již před tímto datem se vyučovalo v č. p. 13. Nová školní budova, jak ji známe dnes, pak byla postavena v roce 1876. Od 60. let minulého století se již ve Vestci nevyučuje. 

Naše obec je tvořena samotným Vestcem, jeho částí Nouzínem a vískami Větrník a Hostinka. Pak sem patří ještě Heřmanický dvůr, který dnes tvoří pouze hospodářsko-technické budovy.

Vestec

• Původní název „Vesce“ má význam jména v obyčejném pojmenování vísky, není třeba hledat žádných asociací. Traduje se, že v místech č. p. 1 stála kdysi dřevěná tvrz a k ní byla pak dostavěna stavení, jak šla doba, čímž vznikla malá víska a od toho - Vesce. Od počátku 20. století již jazyk český upravil na Vestec.  A jelikož se tehdy počalo stavět po dvou stranách tvrze (východ/západ), vznikla i menší, ale více se nerozvíjející osada Nouzín.
• První písemná zmínka se někdy uvádí k roku 1415. Je stanovena podle významného regionálního historika Václava Šráma, který píše v díle Okres českoskalický, že se v tomto roce připomíná Hynek z Dubé na Heřmanicích a Vestci, ovšem bez odkazu na jakékoliv historické originální záznamy. V Lexikonu obcí ČSÚ můžeme ale přečíst rok 1544, a to je první zmínka, která nás již odkazuje na Desky zemské. Tento rok je již zmiňován ve více pramenech, proto je považován mezi historiky za správný.
• Kolem roku 1540 se pak Vestec objevuje v záznamech Desk zemských jako součást poplužního dvora na Zblově. V roce 1577 je ve stejných záznamech již zmiňován jako majitel Jan Jiří Straka z Nedabylic. Významným pánem zdejším byl ze Straků Jan, který se zúčastnil v roce 1540 svato-Kateřinského sněmu, kde se měl dohodnout postup proti loupeživému rodu Koldů ze Žampachu. Slavným majitelem byl ze Straků také Jindřich – regent majetku Trčků. Ovšem po zavraždění Albrechta z Valdštejna stihl stejný osud i Trčku z Lípy a Strakům byl majetek zkonfiskován (Jindřichu Strakovi z Nedabylic) a postoupen za válečné služby v roce 1637 císařskému plukovníku Štěpánovi Verfenu (de Weruene) de S. Mauritia, od něhož tentýž rok kupuje mimo jiné osady i Vestec Octavio Piccolomini, čímž se dostáváme do područí náchodského panství prakticky až do vzniku České republiky.

Větrník

• U této osady lze původ názvu dovodit buď podle toho, že se nachází na vyvýšenině, kde velmi často fouká, nebo, jak se píše v pamětní knize, stál kdysi na místě dnešního č. p. 14 větrný mlýn. Ani jedno však nelze nijak doložit. 
• První písemná zmínka se datuje k roku 1545. To v sedmém svazku Desk zemských je v trhové knize citován Větrník spolu s Náchodským zámkem, Kramolnou a Trubějovem.
• Od první poloviny 17. stol. byla tato víska zproštěna roboty, ale byla podřízena přímo českoskalickému faráři, a to jak na polní práce, tak i pro práce v domě... O století později přechází do majetku náchodských pánů.

Hostinka

Ještě donedávna byla uváděna první písemná zmínka o Hostince k datu 29. 12. 1340. Patřila do spisů Regesty české a moravské, kde se objevuje testament (závěť) Arnošta ze Staré, který odkazuje majetek své ženě Adličce. Mimochodem Arnošt ze Staré byl otcem známého (prvního) arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Je téměř jisté, že se dokonce Arnošt v naší Hostince narodil či v raném věku vyrůstal. Nyní však musíme první písemné zmínění o Hostince posunout o rok, neboť před několika lety našla historička Zdeňka Hledíková, odbornice na církevní historii, ve vatikánském archivu novou, dosud žádným českým historikem nepřečtenou listinu. Ona listina z 12. 2. 1339 je první písemné zachycení jména původu Arnošta (i jeho otce) v adrese listiny papeže Benedikta XII., kterou pro Arnošta jako svého klerika vyžádal král Jan Lucemburský. Listina je známa pouze v opise papežských register. Z celého textu je pro nás podstatná jen adresa listiny: Dilecto filio Arnesto de Hostina, canonico Pragensi, licenciato in decretis, salutem. Dá se přeložit jako "Milému synu Arnoštovi, pražskému kanovníku, licenciátovi práva, [vzdán] pozdrav." Podrobněji je tato záležitost rozebraná v regionálním vlastivědném sborníku Rodným krajem č. 55/2017.

Heřmanický Dvůr

• Tato osada není osadou v pravém slova smyslu. Jedná se pouze o statek v polích, ve středověku poplužní dvůr s několika chalupami spadající pod Rýzmburk, později Ratibořice. Přesto se dávno uvádí jako Heřmaničky. O původu názvu mám stejný názor, jako profesor J. V. Šimáka, který uvádí jako zakladatele výše zmíněného rodu Třmene tyto bratry: Bohuš Bradatý, Ratibor, Ljutobor, Heřman a Unka. A není náhodou, že se těsně u sebe objevují osady Boušín, Ratibořice, Litoboř, Heřmaničky…
• První písemnou zmínku z roku 1542 (uvedenou v deskách zemských) lze spojit s nabytím majetku Jana z Pernštejna a na Helfštejně. Pochází z doby, kdy tento moravský šlechtic přikoupil Kladsko (1534) a stal se tak jedním z nejbohatších pánů v českých zemích.
• Pod Náchodské panství přechází Heřmanický dvůr spolu se Světlou i Vestcem odkoupením Octaviem Piccolominim v roce 1637.

Podle dostupných pramenů zpracoval Petr Bibrle

Prameny:

Regesta Boh. et Mor. – J. Emler

Okr. Českoskalický – V. Šrám

Histor. vývoj Čech SV – J. V. Šimák

Památky hradu… - J. M. Ludvík

Místopisný slovník… - A. Sedláček

Hrady, zámky, … – A. Sedláček

Hrady, zámky a tvrze … – T. Šimek

České dějiny … – J. V. Šimák

Kronika spoj. obcí Lhota p. H…  – J. Kouba

Mariánská kaplička pod Větrníkem (Vestec)

Něco z historie. Podobně jako u kapličky na Boušíně, se i zde měl nacházet léčivý pramen. Tentokrát nepomohl někomu významnému z řad šlechty, ale jen ze sedlácké rodiny Janků. Ke kapličce také měla často docházet v mládí Božena Němcová. V roce 1917 byla u ní vytvořena křížová cesta, která se skládala z obrázků, jež byly rozvěšené v dřevěných rámech po okolních stromech.  Popularita kapličky a zdejšího divotvorného pramene brzy vzrostla, a tak sem během léta směřovaly až stovky poutníků z celého širého okolí.

Na jaře 1933 bylo u kapličky sehráno divadlo v přírodě. Místní SDO Ratibor odehrál představení "Pašerák". V témže roce došlo k opravě křížové cesty i kapličky, protože oba objekty nepřečkaly vichřici z 4. července 1929. První srpnovou neděli téhož roku byla znovuobnovená křížová cesta a vysvěcena českoskalickým farářem Voglem.

 V roce 2014 byla z rozpočtu obce Vestce pořízena nová střecha. O dva roky později byly zahájeny další opravy, tentokrát již s pomocí dotací.Podařilo se  obnovit 14 nových zastavení křížové cesty a za pomocí občanů Větrníku je rozmístit podle historie na nově opravenou křížovou cestu .Opravená kaplička a křížová cesta byla znovu vysvěcena 26.05.2018.Vysvěcení provedl Mons.ICLic.Václav Heger,farář Římskokatolické farnosti České Skalice.